Álvaro Siza
Álvaro Siza
Álvaro Joaquim Melo Siza Vieira se narodil v Matosinhos (blízko Porta) v roce 1933. V letech 1949 - 1955 studoval na fakultě architektury na univerzitě v Portu. Jeho první realizovaný projekt byl dokončen v roce 1954. V letech 1955 - 1958 spolupracoval s architektem Fernandem Távorou. Vyučoval na fakultě architektury (ESBAP) v letech 1966 - 69 a v roce 1976 byl jmenován profesorem „Staveb“.
Siza je hostujícím profesorem na École Polythéchnique v Lausanne, University of Pennsylvania, Los Andes University v Bogotě a na Graduate School of Design na Harvardské univerzitě.
Dostal pozvání do mnoha soutěží mezinárodní úrovně, kde si vydobyl první místo za projekt Schlesisches Tor ve čtvrti Kreuzberg v Berlíně (nyní postavena), za revitalizaci Campo di Marte v Benátkách (1985) a za rekonstrukci kasina a kavárny Café Winkler v Salzburgu (1986). Účastnil se soutěže na Expo 92 v Seville (1986) soutěže „Un progetto per Siena“ (1988) a soutěže na návrh kulturního centra La Defensa v Madridu (1988 / 89), za který získal první místo. Dále se zúčastnil různých mezinárodních projektů jmenovitě: Bibliothéque de France v Paříži (1989 / 90), Islámské centrum v Lisabonu (1994), koncepce sálu pro Michelangelovu pietu Rondanini v Castello Sforzesco v Miláně (1999) a koncepce Plan Especial Recoletos - Prado v Madridu (2001).
V roce 1982 mu portugalská sekce Mezinárodní asociace uměleckých kritiků udělila Cenu za architekturu.
V roce 1987 získal cenu od Asociace portugalských architektů.
V roce 1988 mu udělila Zlatou medaili společnost Colegio de Architectos ve Španělsku, stejné ocenění získal od Alvar Ralto Foundation. Od Harvardské univerzity dostal cenu „Prince of Wales Prize“ za urbanistické projekty a Evropská ekonomická společnost / Mies van der Rohe Foundation v Barceloně mu udělila cenu „European Award of Architecture“.
V roce 1992 vyhrál cenu Pritzker Prize, udělovanou společností Hyatt Foundation of Chicago za celoživotní dílo.
O rok později mu Asociace portugalských architektů udělila Národní cenu za architekturu.
V roce 1994 dostal ceny Premio Dr.H.P.Berlagestichting a Premio Gubbio / Associazione Nazionale Centri Storico-Artistici.
V roce 1995 mu Nara World Architecture Exposition uděllila Zlatou medaili, na veletrhu ve Veroně získal Premio Internazionale Architetture di Pietra. V roce 1996 dostal Premio Secil de Arquitectura a o rok později Premio Manuel de la Dehesa udělované univerzitou Menendez Pelayo v Santanderu. Dalšího roku mu American Academy of Arts and Letters v New Yorku udělila Arnold W.Bunner Memorial Prize, kromě toho dostal také Premio IberFAD de Arquitectura od Foment de les Arts Decoratives v Barceloně, Praemium Imperiale od Japan Art Association v Tokiu a Zlatou medaili od Circulo de Bellas Artes v Madridu.
V roce 1999 získal cenu „Grá-Cruz da Ordem do Infante D.Henrique“ udělovanou vedením Portugalské republiky a Leca Prize of Construction ´98.
V roce 2000 získal ocenění Premio Internazionale di Archittectura Sacra udělovanou společností Fondazione Frate Sole v Pavii a Secil Prize de Arquitectura.
Následující rok mu byla společností Wolf Foundation v Izraeli udělena cena Wolf Prize in Arts (Architecture) a Národní cena za architekturu Alexandre Herculano v Lisabonu. V roce 2002 vyhrál Premio Internazionale Compostela věnovanou Xunta da Galicia v Santiagu de Compostela a cenu Medaglia Internazionale delle Arti udělovanou společností Consejera de las Artes v Madridu. Na benátském Bienále vyhrál Zlatého lva, dále na III Ibero-Americkém bienále v Santiagu získal cenu Best Professional Trajectory in Architecture za architekturu a občanské inženýrské stavby, ocenění Osobnost roku 2002 udělovanou Svazem zahraničních novinářů v Portugalsku, cenu Best International Architect Trajectory - Vitruvio 2002 udělovanou společností National Belas Artes Museum v Buenos Aires. V roce 2003 získal Medaili za zásluhy o turismus od portugalského Ministerstva cestovního ruchu v Lisabonu, Zlaté Paládium od vedení radnice ve Vicenze, Zvláštní řád od Spolku architektů Castilla la Mancha v městě Guadalajara. Kromě toho byl také jmenován čestným doktorem univerzitou ve Valencii (1992), École Politechnique Federale v Lausanne (1993), univerzitou v Palermu (1995), univerzitou Menendez Pelayo v Santanderu (1995), Universidad Nacional de Ingeniería de Lima (1995), univerzitou v městě Coimbra (1997), Universidade Lusíada (1999), univerzitou v městě Paraiba, Joáo Pessoa (Brazílie) (2000).
Je členem American Academy of Arts and Science, „Honorary Yellow“ na Royal Institute of British Architects, AIA / American Institute of Architects. Pro FontanaArte navrhl lampu Falena.
Siza je hostujícím profesorem na École Polythéchnique v Lausanne, University of Pennsylvania, Los Andes University v Bogotě a na Graduate School of Design na Harvardské univerzitě.
Dostal pozvání do mnoha soutěží mezinárodní úrovně, kde si vydobyl první místo za projekt Schlesisches Tor ve čtvrti Kreuzberg v Berlíně (nyní postavena), za revitalizaci Campo di Marte v Benátkách (1985) a za rekonstrukci kasina a kavárny Café Winkler v Salzburgu (1986). Účastnil se soutěže na Expo 92 v Seville (1986) soutěže „Un progetto per Siena“ (1988) a soutěže na návrh kulturního centra La Defensa v Madridu (1988 / 89), za který získal první místo. Dále se zúčastnil různých mezinárodních projektů jmenovitě: Bibliothéque de France v Paříži (1989 / 90), Islámské centrum v Lisabonu (1994), koncepce sálu pro Michelangelovu pietu Rondanini v Castello Sforzesco v Miláně (1999) a koncepce Plan Especial Recoletos - Prado v Madridu (2001).
V roce 1982 mu portugalská sekce Mezinárodní asociace uměleckých kritiků udělila Cenu za architekturu.
V roce 1987 získal cenu od Asociace portugalských architektů.
V roce 1988 mu udělila Zlatou medaili společnost Colegio de Architectos ve Španělsku, stejné ocenění získal od Alvar Ralto Foundation. Od Harvardské univerzity dostal cenu „Prince of Wales Prize“ za urbanistické projekty a Evropská ekonomická společnost / Mies van der Rohe Foundation v Barceloně mu udělila cenu „European Award of Architecture“.
V roce 1992 vyhrál cenu Pritzker Prize, udělovanou společností Hyatt Foundation of Chicago za celoživotní dílo.
O rok později mu Asociace portugalských architektů udělila Národní cenu za architekturu.
V roce 1994 dostal ceny Premio Dr.H.P.Berlagestichting a Premio Gubbio / Associazione Nazionale Centri Storico-Artistici.
V roce 1995 mu Nara World Architecture Exposition uděllila Zlatou medaili, na veletrhu ve Veroně získal Premio Internazionale Architetture di Pietra. V roce 1996 dostal Premio Secil de Arquitectura a o rok později Premio Manuel de la Dehesa udělované univerzitou Menendez Pelayo v Santanderu. Dalšího roku mu American Academy of Arts and Letters v New Yorku udělila Arnold W.Bunner Memorial Prize, kromě toho dostal také Premio IberFAD de Arquitectura od Foment de les Arts Decoratives v Barceloně, Praemium Imperiale od Japan Art Association v Tokiu a Zlatou medaili od Circulo de Bellas Artes v Madridu.
V roce 1999 získal cenu „Grá-Cruz da Ordem do Infante D.Henrique“ udělovanou vedením Portugalské republiky a Leca Prize of Construction ´98.
V roce 2000 získal ocenění Premio Internazionale di Archittectura Sacra udělovanou společností Fondazione Frate Sole v Pavii a Secil Prize de Arquitectura.
Následující rok mu byla společností Wolf Foundation v Izraeli udělena cena Wolf Prize in Arts (Architecture) a Národní cena za architekturu Alexandre Herculano v Lisabonu. V roce 2002 vyhrál Premio Internazionale Compostela věnovanou Xunta da Galicia v Santiagu de Compostela a cenu Medaglia Internazionale delle Arti udělovanou společností Consejera de las Artes v Madridu. Na benátském Bienále vyhrál Zlatého lva, dále na III Ibero-Americkém bienále v Santiagu získal cenu Best Professional Trajectory in Architecture za architekturu a občanské inženýrské stavby, ocenění Osobnost roku 2002 udělovanou Svazem zahraničních novinářů v Portugalsku, cenu Best International Architect Trajectory - Vitruvio 2002 udělovanou společností National Belas Artes Museum v Buenos Aires. V roce 2003 získal Medaili za zásluhy o turismus od portugalského Ministerstva cestovního ruchu v Lisabonu, Zlaté Paládium od vedení radnice ve Vicenze, Zvláštní řád od Spolku architektů Castilla la Mancha v městě Guadalajara. Kromě toho byl také jmenován čestným doktorem univerzitou ve Valencii (1992), École Politechnique Federale v Lausanne (1993), univerzitou v Palermu (1995), univerzitou Menendez Pelayo v Santanderu (1995), Universidad Nacional de Ingeniería de Lima (1995), univerzitou v městě Coimbra (1997), Universidade Lusíada (1999), univerzitou v městě Paraiba, Joáo Pessoa (Brazílie) (2000).
Je členem American Academy of Arts and Science, „Honorary Yellow“ na Royal Institute of British Architects, AIA / American Institute of Architects. Pro FontanaArte navrhl lampu Falena.